Účinkující
Vše
  • Všechny
  • 2014
  • 2013
  • 2012
  • 2011
  • 2010
  • 2009
  • 2008
  • 2007
  • 2004
  • 2003
  • 2002
  • 2001
  • 2000
  • 1999
  • 1998
  • 1997
  • 1996
  • 1995
VŠE| A| B| C| D| E| F| G| H| CH| I| J| K| L| M| N| O| P| Q| R| S| T| U| V| W| X| Y| Z

Özay,Tony Lakatos & D.D. Jackson (TUR/HUN/USA)

Fotografie není k dispozici

Členové kapely

Özay (zpěv), D.D. Jackson (piano), Tony Lakatos (saxofony)

Web

Historie/Popis

Ačkoli se turecká zpěvačka Öazy narodila v Istanbulu, od jedenasedmdesátého žije v Berlíně, kde před osmi lety získala státní občanství Spolkové republiky Německo. Po zkušenostech jež zprvu sbírala jako účastnice pěveckých soutěží, potom členka gospelového sboru a nakonec i frekventantku muzikantských dílen (které ji mimochodem zavedly až do Londýna), začala ve druhé půli 70. let vystupovat sólově: roku 1980 podnikla svoje první turné po Německu, ve dvaaosmdesátém následovaly pak její zájezdy do Rakouska, Švýcarska, Itálie, Francie a Nizozemí, na nichž ji – zprvu hlavně v písních Bilie Holidayové – doprovázelo trio, respektive kvarteto Wolfganga Köhlera. Na podiích západní Evropy je nyní nepřetržitě činná už patnáct let, přičemž k této své aktivitě záhy přiřadila i tu studiovou: U Mood Records jí její debutové album „No More“ vyšlo na jaře 1986. Krátce po něm se pak v produkci nazvané „40 čtverečných metrů Německa“ objevila i na stříbrném plátně, v sedmaosmdesátém získala (německý) titul filmové herečky roku. Začala účinkovat v soundtracích Manfreda Schoofa a Joachima Kühna a průběžně vystupovat i v rozhlase a televizi. Mezi léty 1989-92 ovšem souběžně často pobývala v Paříži, kde například pořídila svůj kompakt „Moves“ a s Joachimem Kühnem natočila i pop-CD „The Man I Love“, roku 1994 dvakrát hostovala v několika newyorských klubech a jeden koncert měla i v Santiago de Chile. Přičemž za svůj „opravdový start“ v USA provažuje večer, jímž se během února 1995 představila v newyorské Carnegie Recital Hall. Při nahrávání alba „Antiquated Love“ pro společnost Basic ji doprovázely takové veličiny , jako jsou David Murray, Chico Freeman, Kirk Lightsey, Calvin Jones, Pheeran Aklaff, Billy Bang a D. D. Jackson. Kromě již jmenovaných hudebníků Öazy v Evropě i za mořem spolupracovala také s dalšími jazzmeny, mezi nimiž nechyběli ani Jim Pepper, Dave Friedman, William Breuker, Heinz Sauer, John Betsch, Olay Temiz, Christof Lauer, Curtis Clark, Alan Praskin, Larry Porter, Bob Degen, Roberto di Goia, Tony Lakatos, Doug Hammonnd nebo Jasper van´t Hof. „Žádná z Evropanek tónotvorně – to znamená svými glissandy, vibratem a úmyslnou zastřeností hlasu – nepracuje s bluesovými elementy tak přesvědčivě jako tato turecká zpěvačka“, napsal o Öazy německý měsíčník Jazzpodium. Maďarský saxofonista, který se usadil v Německu už dlouho před pádem „železné opony“. Žil nejdříve v Mnichově a od roku 1994 je ve Frankfurtu. Od svých začátků kombinuje sólovou kariéru se spoluprací s muzikanty, jímž vyhovuje pro svůj výrazný, jadrný zvuk, pro schopnosti přesvědčivého projevu v mnoha stylech, pro dokonalou souhru při studiových nahrávkách i při práci na koncertních turné. Jeho vlastní muzika se opírá o hardbopové tradice, obsahuje ale i příležitostné rockové a funkové prvky. Má své nezaměnitelné místo vedle dalších sólistů, což také odpovídá bebopové tradici vyneslo mu to oblibu u amerických jazzových velikánů stejně jako u publika, amerického i evropského. Jeho první vlastní CD album, které bylo vydáno v USA, „Recycling“ (u Jazzline), se objevilo i v žebříčku Top 10, což se evropskému muzikantovi zřídkakdy podaří. V posledních letech hrál s Al Fosterem, Anthony Jacksonem, Kirk Lightseyem, s blues kytarisou Kal Davidem a Jasper Van´t Hofovým „Pili-Pili“. Před rokem podnikl evropské turné se svou novu kapelou a pianistou Joanne Brackeenovou a Al Fosterem.Ještě ne třicetiletý kanadský rodák a v New Yorku usedlý pianista a skladatel, který si už jako vycházející superstar vybudoval záviděníhodnou pozici. Při jeho vynikajících vystoupeních ho posluchači mohli slyšet např. s Davidem Murrayem, Corlosem Eardem či Littel Jimmy Scotem. Velký vliv měl na něj Don Pullen, ale Jackson je víc než talentovaná odnož svého ex-učitele. Učil se totiž i u dalších skvělých mistrů jakými byli Jaki Byard a Abdullah Ibrahim, sám přidal vlastní vášeň a ohnivou tvořivost. Jackson je nekompromisní pianista, který sebejistě stojí na obou stranách světového bopu i avantgardy a přitom pomáhá formovat nový zvuk jazzu.