Boby Previte´s Bump The Renaissance Band (USA)

Po neklidných letech zavádění novinek se vůdčí jazzoví muzikanti osmdesátých let vrátili zpět k lyrice, swingu, k disciplinované harmonii tradičních forem. Možná je to důvod, proč někteří lidé mluví o renesanci jazzu. Ve svém eklektismu se však současná scéna staví na odpor tak jednoduchému shrnutí. Žádný ze stylů není dominantní jako byl bopový nebo volný jako free jazz. Hudba produkovaná seskupením Bump The Renaissance Band, tvořeným špičkovými hráči new yorské jazzové scény, je toho dokladem. Leader kapely Bobby Previte je talentovaný bubeník – samouk, jeho schopnost hrát jakýkoliv styl ho učinila posluchačsky velmi atraktivním. Od mládí hrál blues, soul a rock pod vlivem Mitchela s Hendrixem, Gilese s King Crimson nebo Ginger Bakera s Cream. Stále více mu imponoval Tony Williams. Od sedmdesátých let hrál Bobby Previte vlastní hudbu po celých Spojených státech, Evropě, Kanadě, Dálném Východě i Austrálii, včetně významných světových jazzových festivalů. Patří k hlavním postavám Downtownské scény v New Yorku, v osmdesátých letech byl bouřlivě oslavován pro své energické bubnování a skladatelskou činnost, kombinující rock s improvizací. Previte obdržel řadu grantů a ocenění – např. časopisů Rolling Stone, Down Beat (Skladatel zasluhující širší uznání), v Jazziz Magazin byl zařazen mezi Hot Jazz Artist, mezi ty jazzmany, kteří hýbají světem jazzu. Realizoval mnoho titulů pod svým jménem, jako leader, např. „PUSHING THE ENVELOP“, „EMPTY SUITS“, „CLAUDE’S LATE MORNING“ a na mnoha se objevil jako bubeník, včetně filmu „SHORT CUTS“ Roberta Altmana.V roce 1998 byl Previte se svým kvartetem Latin For Travelers na turné po Evropě a Austrálii, natočil dvě živé desky v Sydney. Vyšly na značce Enja v letech 1997 a 98. Také inauguroval novou nahrávací značku Depth Of Field Records, která realizovala jako první CD „EUCLID’S NIGHT – MARE“, duet Previtea s Johnem Zornem z roku 1997. Psal pro kapely jako The Moscow Cirkus nebo Birmingham Jazz. Jeho nedávné aktivity zahrnují evropská turné s novou kapelou Bump The Renaissance Band s Ray Andersonem, Marty Ehrlichem, Wayne Horvitzem a Steve Swallowem. Spolupracuje s Robem Morrowem na filmu „MAZE“. Píše 23 kompozic inspirovaných 23 kresbami Juana Miró, účinkuje také v souboru Ponga, kolektivním elektronickém groove bandu s Sherikem, Wayne Horvitzem a Dave Palmerem, v jedenáctičlenné kapele The Horse, která hraje hudbu inspirovanou legendárním Davisovým albem Britches Brew, natáčí s Latin For Travelers a s Bump The Renaissance Band „JUST ADD WATER“. Previte se věnuje i pedagogické činnosti, účastní se jazzových workshopů různě po světě – na Jazz Schule v Lucernu, v Haus der Kultur der Welt v Berlíně, na Jazz Institutu v Austrálii nebo třeba na The Eastman School Of Music v Rochesteru. Wayne Horvitz je leader a komponista skupin Pigpen a Zony Mash a spoluleader N.Y. Composers Orchestra. Je členem improvizačního kvarteta Ponga, které tvoří Sherik, Dave Palmer a Bobby Previte. Hrál také v souborech The President a v The Horvitz, Morris, Previte trio. Nejčerstvější Horvitzovou kapelou je Four Plus One, ve které hrají Eyvind Kang na housle, Julian Priester na trombon, Reggie Watts na klávesy a Tucker Martine organizuje elektroniku. Jako spoluhráč koncertoval a nahrával s muzikanty jako Marty Ehrlich, John Zorn „NAKED CITY“ etc., Philip Wilson, David Moss, Curlew, Bobby Previte, Robin Holcomb, Butch Morris, Bill Frisell, Billy Bang, Kazutoki Umezu, Fred Frith, Carla Bley, Elliott Sharp nebo Michael Shrive. Komponuje pro The Kitchen, Kronos Quartet, Brooklyn Academy Of Music, New World Records, The Seattle Chamber Players a Earshot Jazz. Za svoji tvorbu obdržel řadu grantů. Hodně píše také pro divalda (Smrt obchodního příručího v Act The-ater Seattle, Ezra Poundovu Elek-tru, atd.). V roce 1992 spolupracoval s choreografem Paulem Taylorem a pro balet Oz napsal 11 kompozic pro White Oak Dance Company. Jeho další práce pro divadlo a balet zahrnuje třeba Bill Irwingovu show na Brodwayi: Strictly NY. Horvitz také kompo-noval a produkoval hudbu pro video, film, televizi a pro různé další multimediální projekty. Jako producent pracoval na albech umělců jako Elektra, New World Records, Nonesuch, Antilles, Gramavision, Bill Frisell, Fontella Bass, World Sax Quartet etc.Trombonista Curtis Fowlkes má aktivní a stylově velmi rozmanitou kariéru. Hrál s Jazz Passengers, spolupracoval s umělci jako Bill Frisell, Don Byron, John Zorn, Harry Shearer, Marc Ribor, Jeb Loy Nichols, Sheryl Crow a Cibo Matto. Pohybuje se ve sférách rocku, jazzu i popu, tato pestrost ovlivňuje i jeho sólovou kariéru, kterou zahájil v roce 1999 s Knitting Factory Records. Marty Ehrlich je klarinetista, saxofonista a flétnista, nazývaný „nejhroznějším multiinstrumentalistou po Ericu Dolphym“. Pochází se St. Louis, absolvoval na New England Conservatory Of Music spolu s Jaki Byardem, George Russellem, Guntherem Schullerem. Od příchodu do New Yorku, píše Ehrlich pro Marty Ehrlich Group a pro Dark Woods Ensemble, kde vedle jeho vlastních dechových nástrojů hrály hlavní roli violoncello a basa. Nahrávky získaly řadu ocenění kritiků v hodnocení New York Times, Billboard, Musician, The Village Voice a CD Review. Jako spoluhráč působil vedle jazzových veličin jako Tim Berne, Anthony Braxton, Jaki Byard, John Carter, Anthony Davis, Jack De Johnette, Julius Hemphill, Andrew Hill, Leroy Jenkins, Oliver Lake, Roscoe Mitchell a George Russell. S různými hudebníky natočil kolem sta alb. Komponuje pro New York Composer’s Orchestra, Boston Jazz Composer’s Alliance, Rova Saxophone Quartet, New York String Trio nebo pro pianistku Ursule Oppens. Za svoje práce obdržel řadu grantů od významných amerických hudebních institucí. Ehrlich provedl premiéru basklarinetového koncertu od Davida Langa s Birmingham UK Contemporary Music Ensamble. Je považován za jednoho z největších „myslitelů“ mezi svými generačními kolegy, hudebníkem se vzácným talentem.Steve Swalow se narodil v roce 1940 v New York City. Mládí strávil ve Fair Lawn v New Jersey. Dříve než začal hrát ve čtrnácti na kontrabas, učil se již na piáno a trubku. Své první improvizační pokusy absolvoval spolu s Ianem Underwoodem (Frank Zappa), se kterým navštěvovali privátní školu New England. Během roků na Yale Univesity studoval kompozici u Donalda Martina a hrál dixieland s mnoha velikány (např. Pee Wee Russell, Buck Clayton a Vic Dickenson). V roce 1960 potkal Paula a Carlu Bleyovi, rychle opustil Yale a přesídlil do New York City. Začal hrát a natáčet s Paulem Bleyem, s Jimmy Giuffre Triem, se sextetem George Russella. Na počátku šedesátých let také vystupoval s Joao Gilbertem a kapelami vedenými Benny Goodmanem, Marianem Mc Partlandem, Chico Hamiltonem, Al Cohnem a Zoot Simsem, Clarkem Terrym a Bobem Brookmayerem a Chickem Coreou. V roce 1964 působí v kvartetu Art Farmera s Jimem Hallem a začíná komponovat. Mnoho jeho skladeb natočila řada prominentních jazzmanů jako Bill Evans, Chick Corea, Stan Getz, Gary Burton, Phil Woods, Jack De Johnette, Steve Kuhn, Lyle Mays, Jim Hall a Pat Metheny. V letech 1965 – 67 hrál s kvartetem Stana Getze, v roce 1968 angažmá změnil a nastoupil do kvarteta vibrafonisty Gary Burtona, se kterým natočil přes dvacet alb. V roce 1970 vyměnil kontrabas za baskytaru. Účinkoval s mnoha rozdílnými sólisty – Dizzy Gillespiem, Michael Breckerem, George Bensonem a Herbie Hancockem. V roce 1978 hrál v Carla Brey Bandu a byl na turné a natáčel s Johnem Scofieldem (1980 – 84). S Carlou Brey spoluprodukoval řadu alb a od roku 1988 s ní v duu koncertoval v Evropě, v USA, Jižní Americe a Japonsku. V roce 1991 komponuje a natáčí album „SWALLOW“ se svou pětistrunnou baskytarou a mnohaletými partnery (např. Gary Burtonem, Johnem Scofieldem a Steve Kuhnem). V listopadu 1996 představil vlastní formaci The Steve Swallow Quintet s Chrisem Potterem, Ryanem Kisorem (později nahrazeným Berry Riesem), Mickem Goodrickem a Adamen Nussbaumem publiku v Evropě a natočil s ní album „DECONSTRUCTED“. K zajímavým titulům z posledních let vydávaných na vlastní značce XtraWATT patří „REALBOOK“ nebo záznam z koncertu v klubu Ronnie Scotta „ALWAYS PACK YOUR UNIFORM ON TOP“, alba plná krásných Swallowových kompozic. V nejrůznějších anketách, jak jazzových fandů, tak i odborníků, získal Steve Swallow mnohokrát, jako baskytarista, nejvyšší ocenění. Žije s Carlou Bley v izolaci od lidí, v horách ve státě New York.