Účinkující
Vše
  • Všechny
  • 2014
  • 2013
  • 2012
  • 2011
  • 2010
  • 2009
  • 2008
  • 2007
  • 2004
  • 2003
  • 2002
  • 2001
  • 2000
  • 1999
  • 1998
  • 1997
  • 1996
  • 1995
VŠE| A| B| C| D| E| F| G| H| CH| I| J| K| L| M| N| O| P| Q| R| S| T| U| V| W| X| Y| Z

Lester Bowie


Na Jazz Goes to Town zahrál s kapelou

Web

Historie/Popis

„Trumpeta je strašně těžký nástroj, jako všechny žestě. Když se na ně hraje, vzniká tón přímo v muzikantovi. Trubka je jediný nástroj, u kterého vzniká tón přímo v žaludku. Místo plátku máš jen jemné membrány rtů. A trvá hodně dlouho tohle zvládnout“ (L. Bowie) Lester Bowie (Nar. 11. 10. 1941, v Saint Louis – Maryland) je jedním z neprogresivnějších trumpetistů současné doby. Pochází z rodiny s hudební tradicí. V domovském St. Louis získal Bowie své první praktické hudební zkušeností, když po absolvování střední školy hrál s bluesovými a R & B skupinami, včetně Alberta Kinga a Little Milton Campbella. Po sňatku s bluesovou a gospelovou zpěvačkou, varhanicí Fontanelou Bassovou, se odstěhoval v roce 1965 do Chicaga, které pro Lestera Bowieho znamenalo umělecký přerod. Setkal se zde s obdobně myslícími muzikanty – Michardem Ambramsem, Roscoe Mitchellem, Muhalem Richardsem, Anthony Braxtonem a Josephem Jarmanem, tedy s free jazzem a sebevědomím kultury černé Ameriky. Tito hudebníci společně s Bowiem založili 8. května 1965 Association for the Advancement of Creative Musicians (AACM) s Abramsem jako prvním prezidentem. Tato nezisková organizace podporovala volné kolektivní improvizace, progresivní kompozice, pořádala konferované koncerty a vystoupení v rádiu v celé chicagské oblasti. V roce 1967 Bowie natočil své debutové Numbers 1 and 2 s kvartetem, jež se stalo základem hudebně nesmírně živého, energického organismu, který v Paříži roku 1969 založil společně se saxofonisty a perkusisty Mitchellem a Jarmanem a hráčem na kotrabas Malachi Flavoursem. Honosně ho pojmenoval Art Ensemble Of Chicago. V témže roce se Lester Bowie stal dalším prezidentem AACM. Bowie se také zúčastnil řady projektů dalších hudebníků, např. Archie Sheppa, Jacka de Johnette, Davida Murraye. V r. 1986 nahradil Dona Cherryho ve skupině volného jazzu The Leaders, kde s ním hráli saxofonisté Arthur Blythe a Chico Freeman. CD The Greatest Pretender je prvním dokladem Bowieho zájmu o přetvoření klasických popových kompozic. Je to hudba humorná a neuctivá. Interpetace zachovává rytmus, jsou využívány atonální ozdoby v hlavních tématech. V sólech jsou písně rozvedeny do spontálních improvizací, založených na volnosti formy. Od roku 1984 se soutřeďuje mimořádný zájem odborné kritiky i širokého obecenstva na nový projekt Bowieho, vycházející z volné interpretace populárních skladeb – Lester Bowie’s Brass Fantasy (tj. Dechová fantazie Lestera Bowieho), s níž často účinkuje na světových turné a významných jazzových festivalech. Hned první dvě alba se zařadila do galerie klasických nahrávek (zejména Avant Pop z r. 1986). Novodobá neworleánská dechovka, jež je vlastně čistě dechové noneto doplněné bicími, vychází z tradice lidového jazzového muzicírování. Ve svém základu to je moderní funková hudba ovlivněná nejen počátky jazzu, ale i prvky soulu padesátých let.  Lester Bowie’s Brass Fantasy interpretují úpravy, ale i kompozice členů kapely, např. trombonisty Steve Turrea. Síla kapely, energie, která z ní vyzařuje, je opravdu mimořádná. Dobrým příkladem tvorby může být např. CD The Fire This Time, věnovaná zesnulému bubeníkovi a kolegovi Phillipu Wilsonovi. Najdete tu krásná aranžmá slavných skladeb Strange Fruit z repertoáru Billie Holidayové, Black and White Michaela Jacksona nebo Three For Festival Rahsaana Rolanda Kirka. Lester Bowie je jedinečný hudebník s udivující virtuozitou a přizpůsobivostí. Poslech jeho mnohapolohového stylu a jeho výjimečné a experimentální hudební koncepce je zážitkem i potěšením.  Sám zvuk Bowieho trubky s ohromným rejstříkem tónového zabarvení je jako vždy evokující a vynalézavý. Jeho experimenty při vytváření nového zabarvení zvuku trubky ho představují jako jedinečného, věčně hledajícího instrumentalistu, se schopností měnit barvu tónu nástroje podle nálady sladby. Z historie jazzu si dokáže vypůjčit ztřeštený zvuk raného dixielandu  nebo rychlý legatový zvuk bebopové éry. Bowie bývá právem označován jako nejdynamičtější jazzový trumpetista. Po koncertu The Art Ensemble Of Chicago na prvním ročníku Jazz Goes To Town máme tedy mimořádnou možnost slyšet v Hradci Králové i druhý, neméně významný Bowieho projekt. A to je opravdu velké jazzové štěstí. Aktuální album – The Odyssey Of Funk & Popular Music