Nicole Mitchell

Chicagská afrocentrická flétnistka, pikolistka, skladatelka a zpěvačka Nicole Mitchell se stala počátkem devadesátých let součástí jazzové experimentální hudební scény. Je to nejdůležitější flétnistka své generace. Stala se známá svou schopností být přesvědčivý improvizátor s vtipem, odhodláním, pozitivitou a obrovským talentem. Je na cestě stát se jedním z největších žijících flétnistů v jazzu. Zpočátku půjčovala svůj talent projektům jiných umělců (David Boykin, Ed Wilkerson). Jejím sólo debutem bylo album Vision Quest (2001, Dreamtime), vytvořené Nicole a Black Earth Ensemble. Nahrávání se zúčastnila řada dalších hudebníků Savoir Faire a Edith Yokley - housle, Darius Sabate - basa a také perkusisté Hamid Drake a Avreeayla Raa. Vision Quest obdrželo příznivé recenze v Chicagském hudebním tisku a jazzový avantgardní veterán (souputník flétnista) James Newton přišel s pochvalou - konstatoval, že Mitchell vyvinula novou techniku hry, kterou doposud od žádného jiného flétnisty neslyšel. O rok později vyšlo album Afrika Rising na labelu Dreamtime Records. Bylo také vytvořeno kombinací Nicole Mitchell  a hudebníků z Black Earth Ensemble - pokračovala její spolupráce s velkou kapelou z chicagské oblasti. Podle Chicago Tribune je Nicole Mitchell jedna z nejinspirativnějších jazzových visionářek. Je kreativní instrumentalistka, skladatelka, lídr kapely i pedagog. Se svými bandy nebo v projektech, kde se uplatnila jako výrazná flétnistka, hrála v koncertních sálech napříč Spojenými státy, Kanadou a Evropou. Je ko-prezidentkou Association for the Advancement of Creative Musicians (AACM). Mitchell pracuje na zvýšení respektu a integrity pro improvizovanou flétnu, aby její inovační hlas přispěl k jazzovému dědictví. Pokračuje v odvážných a vzrušujících směrech, které AACM mapovalo po celá desetiletí. Je jednou z mála jazzových instrumentalistek - afroameričanek. Zabývá se novými zvuky a tvořivou technikou jako flétnistka i jako autorka. Účinkovala s mnoha moderními umělci, jako jsou George Lewis, Miya Masaoka, Anthony Braxton, Orbert Davis, Lori Freedman a Muhal Richard Abrams. V současnosti Mitchell pracuje na hudebních projektech s Hamidem Drakem, Davidem Boykinem, Edem Wilkersoem, Dee Alexanderem, Robem Mazurekem, Harrisonem Bankheadem a Arveeayl Ra. Kapely Black Earth Ensemble a Black Earth Strings, které Mitchell založila, a které jsou oslavovány kritikou, jsou pro ni prostorem, na kterém může prezentovat svoje kompozice a tvůrčí představy. Její skladby integrují nové hudební myšlenky s momenty z odkazu jazzu - s gospelem, popem a africkými perkusemi vytváří fascinující syntézu postmoderního jazzu.  Mitchell zvítězila v anketě jazzového magazínu Downbeat, když v Critic´s polu získala první místo v kategorii vycházející flétnová hvězda v letech 2005-2009, a také byla vyhlášena Občanem Chicaga roku 2006 časopisem Chicago Tribune. Dále obdržela ocenění od Illinois Arts Council za hudební kompozice (2002, 2005). Její skladba Dream Deferred for piano inspirovanou Scénami z dětství Roberta Shumanna měla premiéru v září  2006. Dále obdržela ocenění flétnista roku 2010 od Jazz Journalist Association. V současné době Mitchell vede také Wheaton Jazz Ensemble na Wheaton College a vyučuje jazzovou historii na University of Illinois, Chicago. Učí také na různých místech v Evropě, Kanadě a Spojených státech, na workshopech a panelových diskusích zaměřených na kreativní hudbu. Další alba Nicole Mitchell - Hope, Future and Destiny (2004, Dreamtime), Indigo Trio: Live in Montreal (2007, Greenleaf Music), Black Unstoppable (2007, Delmark), Xenogenesis Suite: A Tribute to Octavia Butler (2008, Firehouse 12), Renegades (2009, Delmark).